Večer

25. října 2015 v 17:45 | Ann |  Myšlenky
Jen nehybně ležím uprostřed rozlehlé podzimní louky. Okolní stromy mě sledují z výšky a já žasnu nad jejich klidem. A ty nádherné barvy...
Jen nehybně ležím a kolem mě se pomalu rozprostírá temnota.
Jen nehybně ležím a nechávám si v hlavě plynout tok rozbouřených myšlenek. Slyším jejich dusot, jako stáda divokých koní.
Jen nehybně ležím a cítím tichou bezmoc uvnitř své hrudi.
Jen nehybně ležím a snažím se převzít klid. Jen lehounce šumět, jako ty lesy všude okolo. Jen zavřít oči a zmizet.
Ann
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama